Když se v létě roku 1306 v Olomouci roznesla zpráva, že český a polský král Václav III. byl zavražděn, nikdo tehdy netušil, že se tím symbolicky uzavřela více než čtyři století dlouhá kapitola českých dějin. Dynastie Přemyslovců, která začínala mýtickým oráčem Přemyslem a prožila vzestupy i pády, zanikla v okamžiku, kdy byl její poslední mužský potomek sražen k zemi ostrou čepelí. Václav III. bývá často připomínán spíše jako tragická postava, která nedokázala naplnit obrovský potenciál svého otce Václava II., než jako skutečný vládce. Přesto se jeho krátký život stal předělem, po kterém museli Češi hledat novou dynastii a novou budoucnost.
Dětství ve stínu velkého otce
Václav III. se narodil roku 1289 jako jediný syn krále Václava II. a jeho první manželky Gutty Habsburské. Jeho otec patřil k nejmocnějším vládcům své doby – kromě české koruny držel také polskou a měl dobře rozjeté ambice získat i uherský trůn. Malý princ tak od dětství vyrůstal v prostředí, kde se s ním počítalo jako s dědicem tří království. Výchova Václava III. byla pečlivá, dostalo se mu vzdělání hodného následníka panovnického stolce a zároveň byl brzy zapojen do dynastické politiky. Už v dětství byl zasnouben s uherskou princeznou, což mělo upevnit nárok na vládu v Uhrách.
Problémem však bylo, že Václav II. byl od přírody spíše křehký a nemocný člověk, což se promítlo i do výchovy jeho syna. Zatímco jeho předek Přemysl Otakar II. byl přezdíván „král železný a zlatý“, Václav III. zjevně nezdědil vojenský talent ani fyzickou odolnost. Už současníci o něm mluvili jako o mladíkovi povahově nestálém, někdy až rozmařilém, a historikové později poznamenali, že nebyl připraven převzít obrovské dědictví svého otce.
Cesta na trůn
Když v roce 1305 náhle zemřel Václav II., bylo jeho synovi teprve sedmnáct let. Přesto byl korunován českým králem a zároveň převzal i polskou korunu, kterou jeho otec získal korunovací v Hnězdně. Václav III. se tak stal vládcem obrovského území, ale bez politických zkušeností a bez pevné opory u šlechty. Situace byla o to složitější, že mocenská rovnováha v Evropě byla křehká. Uherský trůn, na který si činil nárok, byl mezitím ztracen a Polsko bylo nespokojené s českou vládou.
Václav se ocitl v pasti. Na jedné straně měl hájit otcovu ambiciózní politiku, na druhé straně postrádal autoritu a schopnost prosadit se proti soupeřům. Česká šlechta, zvyklá už za vlády jeho otce na silný vliv, se snažila prosadit vlastní zájmy. Zvláště mocný rod Vítkovců si nárokoval stále větší podíl na vládě a mladý král neměl sílu jim čelit.
Slábnoucí moc a ztráta Uher
Jedním z prvních úderů, které jeho vládu oslabily, byla ztráta Uherska. Ještě za života Václava II. byl Václav III. prohlášen uherským králem a dokonce se oženil s uherskou princeznou. Ale když se situace vyhrotila, uherská šlechta ho nepodpořila a v Uhrách se prosadil dynastický soupeř z rodu Anjou. Tím zmizela jedna z klíčových opor jeho postavení ve střední Evropě.
Dalším problémem bylo Polsko. Otcem vybudovaná unie byla sice slavná, ale nepevná. Polská šlechta si těžko zvykala na českého krále a začala hledat oporu v soupeřící dynastii Piastovců. Václav III. sice připravoval výpravu, aby si polský trůn vojensky podržel, ale jeho vlastní pozice v Čechách byla příliš slabá na to, aby mohl vést úspěšné tažení.
Osudné léto roku 1306
Rozhodující okamžik přišel v létě 1306. Václav III. se vydal do Olomouce, odkud chtěl vést vojenskou výpravu do Polska a upevnit tak svou moc. Jenže město se mu stalo osudným. Dne 4. srpna 1306 byl v Olomouci ve věku pouhých sedmnácti let zákeřně zavražděn. Podle kronikáře Petra Žitavského byl král ubodán několika ranami a zemřel bez potomků.
Okolnosti vraždy zůstávají dodnes nejasné. Mluvilo se o účasti českých velmožů, o polské stopě, ale i o intrikách rakouských Habsburků. Jisté je jen to, že vražda mladého krále ukončila mužskou linii Přemyslovců a uvrhla Čechy do období dynastické nejistoty.
Poslední Přemyslovec
Smrtí Václava III. vyhasla dynastie, která vládla českým zemím po staletí. Přemyslovci, kteří začínali legendou o Přemyslovi Oráčovi a vybudovali mocné království sahající od Baltu až k Jadranu, skončili náhle a tragicky. Václav III. se tak stal posledním králem z rodu Přemyslovců, symbolem konce jedné éry.
Jeho krátká vláda bývá často hodnocena negativně – jako vláda slabého mladíka, který nedokázal udržet otcovo dědictví. Ale je fér připomenout, že byl sotva dospělý a dostal se do situace, s níž by si jen těžko poradil i zkušený panovník. Převzal obrovské území, musel čelit ambiciózním sousedům a navíc čelil odporu vlastní šlechty. Vražda v Olomouci mu nedala šanci ukázat, zda by se dokázal stát silným vládcem