Osmanská říše existovala od roku 1299 do roku 1922. Všichni vládci pocházeli z dynastie Osmanů (Osmanli). Od roku 1517 (po dobytí Egypta) užívali sultáni také titul chalífa, čímž se stali duchovními vůdci celého muslimského světa.
Založení a vzestup říše (1299–1453)
| Jméno | Doba vlády | Poznámky |
|---|---|---|
| Osman I. | 1299–1324 | Zakladatel dynastie a říše. |
| Orhan I. | 1324–1362 | Dobyl Bursu, založil sbor janičářů, první expanze do Evropy. |
| Murad I. | 1362–1389 | První, kdo užíval titul sultán. Padl v bitvě na Kosově poli. |
| Bajezid I. (Blesk) | 1389–1402 | Porazil křižáky u Nikopole. Sám poražen a zajat Tamerlánem u Ankary. |
| Interregnum (Bezvládí) | 1402–1413 | Občanská válka mezi Bajezidovými syny. |
| Mehmed I. | 1413–1421 | Sjednotil říši po občanské válce. |
| Murad II. | 1421–1444 | Porazil křižáky u Varny. Dobrovolně abdikoval. |
| Mehmed II. | 1444–1446 | První (krátká) vláda nezletilého sultána. |
| Murad II. | 1446–1451 | Návrat na trůn na žádost vojska. |
Klasické období a vrchol moci (1453–1603)
Zlatý věk říše, dobytí Konstantinopole a expanze do Afriky a střední Evropy.
| Mehmed II. (Dobyvatel) | 1451–1481 | Dobyl Konstantinopol (1453), ukončil Byzantskou říši. |
| Bajezid II. | 1481–1512 | Upevnění moci, přijetí Židů vyhnaných ze Španělska. |
| Selim I. (Hrozný) | 1512–1520 | Dobyl Egypt a Sýrii. První osmanský chalífa. |
| Sulejman I. (Nádherný) | 1520–1566 | Největší rozmach říše, bitva u Moháče, obléhání Vídně (1529). Zákonodárce. |
| Selim II. | 1566–1574 | „Sultánát žen“. Dobytí Kypru, ale porážka u Lepanta. |
| Murad III. | 1574–1595 | Počátek korupce a ekonomických problémů. |
| Mehmed III. | 1595–1603 | Nechal popravit svých 19 bratrů (konec bratrovražedného zákona). |
Stagnace a postupné reformy (1603–1839)
| Ahmed I. | 1603–1617 | Postavil Modrou mešitu. Změnil nástupnický řád (seniorát). |
| Mustafa I. | 1617–1618 | Duševně nemocný, sesazen. |
| Osman II. | 1618–1622 | Zavražděn janičáry při pokusu o reformu armády. |
| Mustafa I. | 1622–1623 | Krátký návrat, znovu sesazen. |
| Murad IV. | 1623–1640 | Krutý, ale schopný vládce. Zakázal kávu a tabák. Znovudobyl Bagdád. |
| Ibrahim I. (Šílený) | 1640–1648 | Nestabilní vládce, zavražděn. |
| Mehmed IV. (Lovec) | 1648–1687 | Druhé obléhání Vídně (1683) a následná porážka. |
| Sulejman II. | 1687–1691 | Ztráta území v Uhrách. |
| Ahmed II. | 1691–1695 | Pokračující války s Rakouskem. |
| Mustafa II. | 1695–1703 | Karlovický mír (1699) – začátek ústupu z Evropy. |
| Ahmed III. | 1703–1730 | Období tulipánů (kulturní rozkvět, mír). Sesazen povstáním. |
| Mahmud I. | 1730–1754 | Úspěšné války s Ruskem a Rakouskem. |
| Osman III. | 1754–1757 | Krátká nevýrazná vláda. |
| Mustafa III. | 1757–1774 | Války s Kateřinou Velikou (Rusko). |
| Abdulhamid I. | 1774–1789 | Ztráta Krymu. |
| Selim III. | 1789–1807 | Velký reformátor (armáda Nizam-i Cedid). Zavražděn janičáry. |
| Mustafa IV. | 1807–1808 | Dosazen janičáry, brzy popraven. |
Modernizace a zánik říše (1808–1922)
Období reforem (Tanzimat), konstituční monarchie a zapojení do 1. světové války.
| Mahmud II. | 1808–1839 | „Petr Veliký Osmanské říše“. Zlikvidoval janičáry (1826), zavedl fez. |
| Abdulmedžid I. | 1839–1861 | Vyhlásil reformy Tanzimat (rovnoprávnost občanů). Krymská válka. |
| Abdulaziz | 1861–1876 | První sultán, který navštívil západní Evropu. Sesazen. |
| Murad V. | 1876 | Vládl jen 93 dní, sesazen pro duševní chorobu. |
| Abdulhamid II. | 1876–1909 | „Krvavý sultán“. Přijal první ústavu, ale brzy ji zrušil. Postavil železnici do Mekky. Sesazen Mladoturky. |
| Mehmed V. (Rešád) | 1909–1918 | Loutkový vládce (vládli pašové). 1. světová válka. |
| Mehmed VI. (Vahideddin) | 1918–1922 | Poslední sultán. Po zrušení sultanátu odešel do exilu. |
Poznámka: Po zrušení sultanátu v roce 1922 byl Abdulmedžid II. zvolen pouze jako chalífa (duchovní hlava), ale neměl politickou moc. Chalífát byl definitivně zrušen Tureckou republikou v roce 1924.