Tento kompletní seznam zahrnuje vládce na českém území od první historicky doložené Sámovy říše, přes Velkomoravskou říši, česká knížata a krále, až po zánik monarchie v roce 1918.
Sámova říše a Velká Morava (623–906)
| Jméno | Doba vlády | Titul / Poznámky |
|---|---|---|
| Samo | 623–658 | Vládce kmenového svazu Slovanů (Sámova říše). |
| Mojmír I. | 830–846 | První historicky známý kníže Velké Moravy. Mojmírovci. |
| Rostislav | 846–870 | Pozval Konstantina a Metoděje. Svatý. |
| Svatopluk I. | 870–894 | Nejmocnější velkomoravský vládce (titulován i jako král). |
| Mojmír II. | 894–906 | Zánik Velké Moravy pod nájezdy Maďarů. |
Přemyslovci – česká knížata (cca 872–1198)
Počátky českého státu. Vládci užívali titul kníže, královský titul byl zpočátku jen nedědičný (osobní).
| Jméno | Doba vlády | Poznámky |
|---|---|---|
| Bořivoj I. | cca 872–889 | První historicky doložený Přemyslovec. Pokřtěn Metodějem. |
| Spytihněv I. | 894–915 | Syn Bořivoje I. |
| Vratislav I. | 915–921 | Otec svatého Václava. Založil baziliku sv. Jiří. |
| Václav I. (Svatý) | 921–935 | Patron české země. Zavražděn ve Staré Boleslavi. |
| Boleslav I. Ukrutný | 935–972 | Bratr Václava. Výrazně rozšířil český stát, zavedl denáry. |
| Boleslav II. Pobožný | 972–999 | Založení pražského biskupství (973), vyvraždění Slavníkovců. |
| Boleslav III. Ryšavý | 999–1002 | Vyhnán povstáním. |
| Vladivoj | 1002–1003 | Přemyslovec z polské větve nebo Piastovec. První přijal Čechy v léno od císaře. |
| Jaromír | 1003 | První vláda. Rychle vyhnán. |
| Boleslav III. Ryšavý | 1003 | Krátký návrat, oslepen Poláky. |
| Boleslav Chrabrý | 1003–1004 | Polský král z rodu Piastovců, okupoval Čechy. |
| Jaromír | 1004–1012 | Druhá vláda. Obnovení přemyslovské moci. |
| Oldřich | 1012–1033 | Připojil trvale Moravu k Čechám. Setkání s Boženou. |
| Jaromír | 1033–1034 | Třetí vláda. Oslepen, vzdal se trůnu. |
| Oldřich | 1034 | Krátký návrat před smrtí. |
| Břetislav I. (Český Achilles) | 1034–1055 | Zavedl stařešinský řád (seniorát). Únos Jitky ze svinibrodského kláštera. |
| Spytihněv II. | 1055–1061 | Vyhnal německé duchovní a svou matku. |
| Vratislav II. (I.) | 1061–1092 | Od r. 1085 první český král (nedědičný titul). |
| Konrád I. Brněnský | 1092 | Vládl jen 8 měsíců. |
| Břetislav II. | 1092–1100 | Zakázal pohanství, vyhnal slovanské mnichy ze Sázavy. |
| Bořivoj II. | 1100–1107 | Bojoval o moc se svými příbuznými. |
| Svatopluk Olomoucký | 1107–1109 | Nechal vyvraždit Vršovce. Zavražděn. |
| Vladislav I. | 1109–1117 | První vláda. |
| Bořivoj II. | 1117–1120 | Krátký návrat k moci. |
| Vladislav I. | 1120–1125 | Druhá vláda. |
| Soběslav I. | 1125–1140 | Vítěz bitvy u Chlumce (1126) proti císaři Lotharovi. |
| Vladislav II. (I.) | 1140–1172 | Od r. 1158 druhý český král (nedědičný). Postavil Juditin most. |
| Bedřich | 1172–1173 | Syn Vladislava II., sesazen císařem Barbarossou. |
| Soběslav II. (Kníže sedláků) | 1173–1178 | Oblíbený u prostého lidu, neměl podporu šlechty. |
| Bedřich | 1178–1189 | Druhá vláda. Období vnitřní krize a rozvratu. |
| Konrád II. Ota | 1189–1191 | Vydal Statuta Konrádova (první zákoník). |
| Václav II. (Kníže) | 1191–1192 | Bratr Soběslava II. |
| Přemysl Otakar I. | 1192–1193 | První krátká vláda. |
| Jindřich Břetislav | 1193–1197 | Zároveň pražský biskup (ojedinělé spojení moci). |
| Vladislav Jindřich | 1197 | Vládl jen pár měsíců, dobrovolně odstoupil ve prospěch bratra Přemysla. |
Přemyslovci – dědiční králové (1198–1306)
Zisk Zlaté buly sicilské (1212) zajistil dědičný královský titul a prestižní postavení kurfiřta.
| Přemysl Otakar I. | 1198–1230 | Třetí král, první dědičný. Zlatá bula sicilská. |
| Václav I. (Jednooký) | 1230–1253 | Odrazil mongolský vpád, rozvoj gotiky a rytířské kultury. |
| Přemysl Otakar II. (Král železný a zlatý) | 1253–1278 | Ovládal území až k Jadranu. Padl na Moravském poli. |
| Václav II. | 1278–1305 | Získal také polskou a uherskou korunu. Pražský groš. |
| Václav III. | 1305–1306 | Zavražděn v Olomouci. Vymření Přemyslovců po meči. |
Nedynastické období / Boje o trůn (1306–1310)
| Jindřich Korutanský | 1306 | Manžel Anny Přemyslovny. Vyhnán. |
| Rudolf I. Habsburský (Král Kaše) | 1306–1307 | První Habsburk na trůně. Zemřel při obléhání Horažďovic. |
| Jindřich Korutanský | 1307–1310 | Druhá vláda. Definitivně vyhnán Lucemburky. |
Lucemburkové (1310–1437)
| Jan Lucemburský | 1310–1346 | „Král cizinec“, skvělý diplomat. Padl u Kresčaku. |
| Karel IV. | 1346–1378 | Otec vlasti, římský císař. Zlatý věk Čech. |
| Václav IV. | 1378–1419 | Počátek husitských bouří, upálení Jana Husa. |
| Zikmund Lucemburský | 1419–1437 | V Čechách přijat až 1436 (po husitských válkách). „Šelma ryšavá“. |
Doba pohusitská a Jiří z Poděbrad (1437–1471)
| Albrecht Habsburský | 1437–1439 | Zikmundův zeť. Zemřel na úplavici při tažení proti Turkům. |
| Interregnum (Bezvládí) | 1439–1453 | Vláda zemských sněmů („landfrýdů“). |
| Ladislav Pohrobek | 1453–1457 | Narozen po smrti otce. Zemřel mladý na leukémii. |
| Jiří z Poděbrad | 1458–1471 | „Husitský král“, jediný český panovník nepocházející z panovnické dynastie. |
| Matyáš Korvín | 1469–1490 | Uherský král, zvolen katolickou šlechtou vzdorokrálem. Vládl Moravě a Slezsku. |
Jagellonci (1471–1526)
| Vladislav II. Jagellonský | 1471–1516 | „Král Bene“ (Dobře). Přenesl sídlo do Budína. |
| Ludvík Jagellonský | 1516–1526 | Zahynul v bažině po bitvě u Moháče. |
Habsburkové (1526–1740)
Nástup dynastie, která vládla až do roku 1918. Postupné omezování českých svobod.
| Ferdinand I. | 1526–1564 | Založil mnohonárodnostní rakouskou monarchii. Pozval do Čech jezuity. |
| Maxmilián II. | 1564–1576 | Slíbil náboženskou svobodu (Česká konfese), ale písemně ji nepotvrdil. |
| Rudolf II. | 1576–1611 | Přesídlil do Prahy, mecenáš umění. Rudolfův majestát (1609). |
| Matyáš | 1611–1619 | Svrhl bratra Rudolfa. Za jeho vlády začalo stavovské povstání. |
| Ferdinand II. | 1619 | Sesazen českými stavy. |
| Fridrich Falcký (Zimní král) | 1619–1620 | Z rodu Wittelsbachů. Zvolen stavy. Vládl jen jednu zimu do bitvy na Bílé hoře. |
| Ferdinand II. | 1620–1637 | Návrat na trůn. Poprava 27 pánů, Obnovené zřízení zemské, rekatolizace. |
| Ferdinand III. | 1637–1657 | Konec třicetileté války (Vestfálský mír). |
| Leopold I. | 1657–1705 | Války s Turky a Francií. Selská povstání. Baroko. |
| Josef I. | 1705–1711 | Reformní snahy. |
| Karel VI. (II.) | 1711–1740 | Vydal Pragmatickou sankci (nástupnictví žen). |
Habsbursko-lotrinská dynastie (1740–1918)
| Marie Terezie | 1740–1780 | Jediná žena na českém trůně. Osvícenské reformy, povinná školní docházka. |
| Karel VII. Bavorský | 1741–1743 | Vzdorokrál z rodu Wittelsbachů během válek o dědictví rakouské. |
| Josef II. | 1780–1790 | Zrušení nevolnictví a toleranční patent (1781). |
| Leopold II. | 1790–1792 | Bratr Josefa II., korunován českým králem. |
| František I. (jako císař Říše římské II.) | 1792–1835 | Války s Napoleonem, vznik Rakouského císařství (1804). Metternichovský absolutismus. |
| Ferdinand V. Dobrotivý | 1835–1848 | Poslední korunovaný český král. Abdikoval. |
| František Josef I. | 1848–1916 | Vládl 68 let. Rakousko-uherské vyrovnání. Nikdy se nenechal korunovat českým králem. |
| Karel I. (III.) | 1916–1918 | Poslední český král. Konec monarchie 28. října 1918. |