Když v roce 999 zemřel kníže Boleslav II. Pobožný, na trůn usedl jeho syn Boleslav III. Ryšavý. Převzal zemi, která byla silná, sjednocená a měla pevné postavení v Evropě. Pražské biskupství založené roku 973 posílilo prestiž státu a rod Přemyslovců držel pevně otěže moci v Čechách. Jenže už brzy se ukázalo, že nový vládce není schopen pokračovat v odkazu svých předků.
Boleslav III. byl podle pramenů slabý a nepředvídatelný panovník. Nezdědil vojenské schopnosti svého děda Boleslava I. ani politickou prozíravost svého otce. Místo toho se zapletl do krvavých intrik, zrad a vnitřních bojů, které vedly k tomu, že Čechy upadly do chaosu a staly se hřištěm pro cizí mocnosti. Jeho vláda, trvající pouhých několik let, patří k nejtemnějším obdobím raných českých dějin.
Vražda Vršovců
Jedním z nejhorších činů Boleslava III. byla jeho krutá poprava Vršovců, jednoho z nejmocnějších šlechtických rodů. Vršovci byli významným spojencem Přemyslovců a tvořili důležitou oporu knížecí moci. Boleslav III. se jich však obával a rozhodl se je odstranit.
Podle kronikáře Kosmy nechal Boleslav na hostině pobít přední členy rodu. Tento čin vyvolal obrovské pobouření. Namísto upevnění moci způsobil pravý opak – šlechta se od knížete odvrátila, a to otevřelo dveře chaosu. Vršovci, kteří přežili, se stali Boleslavovými úhlavními nepřáteli a hledali spojence v Polsku i v Říši.
Tento masakr ukázal Boleslavovu neschopnost vládnout prostřednictvím diplomacie a kompromisu. Zatímco jeho otec dokázal využívat velmože ke svému prospěchu, Boleslav III. si je znepřátelil a tím oslabil vlastní postavení.
Vpád Poláků a Boleslav Chrabrý
Situace v Čechách nezůstala bez povšimnutí sousedů. Boleslav Chrabrý, mocný polský kníže, využil oslabení Přemyslovců a zasáhl do vnitřních sporů. V letech po roce 1000 pronikl do Čech a dokázal na čas ovládnout Prahu.
Poláci se stali ochránci Boleslavových bratrů Jaromíra a Oldřicha, kteří byli vyhnáni z Čech. Díky podpoře zahraničních sil se z českého knížectví stalo bojiště cizích zájmů. To, co Boleslav I. a II. pracně vybudovali, se během několika let zhroutilo.
Boleslav Chrabrý si dokonce nechal udělit vládu nad Čechami císařem Jindřichem II., čímž se český stát ocitl na pokraji ztráty své samostatnosti. Byla to největší krize Přemyslovců od jejich nástupu k moci.
Bratrovražedné spory
Dalším zdrojem chaosu byly vztahy mezi Boleslavem III. a jeho bratry. Jaromír a Oldřich, synové Boleslava II., se stali jeho rivaly v boji o trůn. Boleslav je nechal vyhnat, a dokonce se pokusil zajistit, aby už nikdy nebyli hrozbou – Jaromíra nechal vykleštit a Oldřicha vyhnal z Prahy.
Tyto brutální kroky ale pouze vyvolaly další odpor. Oba bratři se později vrátili do hry díky podpoře císaře a polského vládce. Rodinné spory oslabily Přemyslovce natolik, že nebyli schopni bránit český stát před vnějšími zásahy. Zatímco jejich předci dokázali držet dynastii jednotnou, Boleslav III. ji uvrhl do vnitřních bojů.
Boleslavova vláda trvala jen krátce – prameny uvádějí, že v letech 999 až 1002 byl knížetem, poté byl sesazen a Čechy ovládli Poláci. Boleslav se ocitl v exilu a jeho pokusy o návrat skončily neúspěchem.
Po krátké vládě polského Boleslava Chrabrého se na trůn dostal Jaromír, ale i jeho vláda byla nejistá a závislá na podpoře císaře. Boleslav III. se už nikdy nedokázal vrátit k moci a jeho osud se uzavřel v zapomnění. Kroniky jej vykreslují jako slabého, krutého a neoblíbeného vládce, který zničil odkaz svých předků.
Vláda Boleslava III. ukázala, jak nebezpečné je, když se na trůn dostane panovník bez schopností. Český stát, který byl za Boleslava I. a II. silnou mocností, se během několika let propadl do anarchie a cizí závislosti.
Největším důsledkem jeho vlády bylo oslabení Přemyslovců a ztráta nezávislosti. Císař i polský kníže se vměšovali do českých záležitostí a Pražský hrad se stal místem, kde o vládě rozhodovali cizí vládci. Navíc vražda Vršovců a kruté zacházení s bratry ukázaly, že dynastie je rozdělena a náchylná k vnitřním rozbrojům.
Na druhou stranu právě tato krize připravila půdu pro pozdější obnovu. Bratři Jaromír a Oldřich dokázali s císařskou podporou obnovit moc Přemyslovců a navázat na odkaz jejich předků. Bez pádu, který způsobil Boleslav III., by ale možná nedošlo k nové konsolidaci moci.