Rytířství vzniklo v době raného středověku jako vojenská a společenská instituce. Rytíři byli vycvičení bojovníci, kteří sloužili svému pánovi a chránili jeho území. Postupně se okolo nich vytvořil ideál statečnosti, loajality a cti. Kodex rytířství zahrnoval ochranu slabých, věrnost svému pánovi a čestné chování vůči protivníkům.
Ve skutečnosti však život rytířů nebyl vždy tak vznešený jako v legendách. Často se účastnili krvavých válek, loupeživých výprav a mocenských sporů. Turnaje, které dnes vnímáme romanticky, byly původně tvrdé a smrtelně nebezpečné soutěže.
Rytířství hrálo významnou roli při obraně Evropy během křížových výprav. Jeho ideály přežily v literatuře, například v legendách o králi Artušovi. I když třída rytířů zanikla po zavedení střelných zbraní, její obraz nadále formuje evropskou kulturu.
